Zákon na ochranu oznamovatelů

Oznámení nekalého jednání může mít po oznamovatele negativní důsledky. V následujícím textu Vám poradíme, jak co nejvíce zmírnit jejich dopad.

Jaké jsou možnosti ochrany dle současných zákonů?

Co chrání zaměstnance

  • Zaměstnavatel Vám nemůže dát výpověď bez důvodu
  • Místo výkonu práce je možné změnit pouze z několika konkrétních důvodů
  • Můžete odmítnout vykonat práci, která ohrožuje něčí život nebo zdraví nebo je v rozporu s právními předpisy

Nejdůležitějším ustanovením na ochranu zaměstnanců (tedy případných oznamovatelů) je § 52 zákoníku práce (dále jen ZP), který jasně stanovuje důvody, pro něž může dát zaměstnavatel svému zaměstnanci výpověď.

Jako zaměstnanec můžete namítat neplatnost rozvázání pracovního poměru, respektive bez zbytečného odkladu písemně oznámit zaměstnavateli, že trváte na tom, aby Vás nadále zaměstnával (§ 69 odst. 1 ZP), a ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jste měli tímto rozvázáním pracovní poměr skončit, se s žalobou obrátit na soud (§ 72 ZP).

Může také nastat situace, kdy se budete bránit např. proti negativnímu obsahu potvrzení o zaměstnání nebo pracovního posudku. V takovém případě upravuje § 315 odst. 1 ZP možnost domáhat se toho, aby zaměstnavateli bylo soudem uloženo přiměřeně je upravit.

Za určitou ochranu zaměstnanců lze rovněž považovat právo odmítnout výkon práce, o níž máte důvodně za to, že bezprostředně a závažným způsobem ohrožuje život nebo zdraví, popřípadě život nebo zdraví jiných fyzických osob, přičemž takové odmítnutí není možné posuzovat jako nesplnění povinnosti zaměstnance (§ 106 odst. 2 ZP). Zaměstnavatel Vás v této situaci nemůže jakýmkoliv způsobem sankcionovat.

Zaměstnanci mají sice povinnost plnit pokyny svých nadřízených, avšak pouze ty, které byly vydané v souladu s právními předpisy (§ 301 písm. a) ZP). Nesplnění pokynu vydaného v rozporu s právními předpisy tedy nepředstavuje porušení pracovních povinností.

Jistou oporu lze najít také v ustanoveních ZP týkajících se odpovědnosti zaměstnanců a zaměstnavatele za škodu. Z pohledu zaměstnance oznamovatele lze za klíčovou považovat povinnost předcházení a odvracení škod hrozících zaměstnavateli. V případě, že byste jako zaměstnanec včas nezakročil či zaměstnavatele na hrozící škodu neupozornil, může po Vás zaměstnavatel požadovat, aby jste se přiměřeně podílel na náhradě škody.

POZOR:

Vynalézavost zaměstnavatelů při formulaci „zákonného“ důvodu pro výpověď zaměstnance z pracovního poměru je často obdivuhodná. Taktéž místo výkonu práce bývá často v pracovních smlouvách vymezeno velmi široce, byť v souladu se zákonem (např. hlavní město Praha), zaměstnavatel tak může poměrně snadno převést zaměstnance na jiné pracoviště, aby již nepřišel do kontaktu s důkazy o nekalých praktikách, jež se rozhodl oznámit.

Zaměstnavatel na svého zaměstnance může vyvíjet nátlak, že v případě porušení ochrany obchodního tajemství s ním bude rozvázán pracovní poměr. Nezákonné jednání či jiné nekalé praktiky nemůže ovšem zaměstnavatel zastírat obchodním tajemstvím. Protiprávní jednání zaměstnavatele nelze podřadit pod obchodní tajemství a v žádném případě nemůže z tohoto titulu, jako ostatně žádné protiprávní jednání, požívat zákonem stanovené ochrany.

Jak jste chráněn, pokud učiníte trestní oznámení?

  • Můžete požádat o utajení své totožnosti

Předmětem převážné většiny oznámení jsou informace, které nasvědčují páchání trestné činnosti. Oznamovatel proto v průběhu trestního řízení často vystupuje jako svědek.

Jestliže jste jako svědek zároveň osobou, která podala trestní oznámení máte v případě, že o to požádáte, právo být vyrozuměni ve lhůtě 1 měsíce od oznámení o učiněných opatřeních Z učiněného oznámení Vám plynou především povinnosti např. dostavit se na předvolání k podání vysvětlení nebo ke svědecké výpovědi.

Jako oznamovatel můžete požádat o utajení své totožnosti. Podmínkou pro takové utajení je, aby zjištěné okolnosti nasvědčovaly tomu, že Vám nebo osobě Vám blízké v souvislosti s podáním svědectví zřejmě hrozí újma na zdraví nebo jiné vážné porušení jejich základních práv a zároveň Vaši ochranu nelze zajistit jiným způsobem.

POZOR:

Pokud nepodáte trestní oznámení anonymně, nemáte garantované právo na utajení své totožnosti. Ustanovení § 55 odst. 2 trestního řádu sice stanoví možnost utajení totožnosti a podoby svědka, a to případně i na jeho žádost, ale zda k takovému utajení orgán činný v trestním řízení přistoupí, závisí v zásadě na jeho uvážení. Jedná se tedy o institut, na který nemáte právní nárok.

Po pominutí důvodů vedoucích k utajení totožnosti a podoby (oddělené vedení osobních údajů svědka) orgán, který v té době vede trestní řízení, zruší stupeň utajení těchto informací, připojí uvedené údaje k trestnímu spisu a podoba svědka ani údaje o jeho totožnosti se nadále neutajují. Jako svědek tedy nemáte v průběhu celého trestního řízení jistotu, kdy dojde k odhalení Vaší totožnosti.

Jako svědek nemáte právo nahlížet do spisu, nemáte výslovné právo ani na získání opisu protokolu o své vlastní výpovědi (byť ji zpravidla od orgánů činných v trestním řízení získáte) a konečně nemáte právo ani na bezplatnou právní pomoc advokáta nebo na právní pomoc za sníženou odměnu.

Trestní zákoník (TZ) ukládá každému u některých trestných činů jednak povinnost je překazit a jednak povinnost je oznámit. V opačném případě se totiž vystavujete možnosti trestního stíhání pro trestný čin nepřekažení trestného činu dle § 367 TZ nebo neoznámení trestného činu dle § 368 TZ. Povinnost se vztahuje například i na hlavní korupční trestné činy, jakými jsou přijetí úplatku (§ 331 TZ) a podplacení (§ 332 TZ).

Jak jste chráněn, pokud podáte oznámení některému ze správních úřadů

  • Pokud o to požádáte, je povinností úřadu Vás do 30 dní vyrozumět, jak bylo s Vaším oznámením naloženo  

Podle ustanovení § 42 Správního řádu (SŘ) jsou správní orgány (nejčastěji úřady), povinny přijímat podněty k zahájení řízení. Pokud o to požádáte, musí Vám do třiceti dnů od přijetí podnětu být oznámeno, že bylo zahájeno řízení, nebo že nebyly shledány důvody k zahájení řízení, popřípadě že podnět byl postoupen jinému správnímu orgánu.

V případě oznámení inspektorátu práce je okruh Vašich práv širší, neboť máte právo také na vyrozumění o výsledku šetření týkajícího se Vaší osoby a na utajení Vaší totožnosti.

POZOR:

Oznamovatel nemá právo, aby na základě jeho oznámení došlo k zahájení kontroly. Jinými slovy příslušný orgán státní správy je povinen se podnětem zabývat, ale není povinen mu vyhovět.

Do působnosti žádného ze správních orgánů nenáleží přezkoumávat, zda k odplatným opatřením ze strany zaměstnavatele došlo z důvodu učiněného oznámení či podání jiného podnětu u příslušného správního orgánu.

Vaše ochrana v případě oznámení médiím

  • Média mohou na Vaši žádost utajit vaši totožnost  

Výhodou této oznamovací možnosti je, že je zajištěna ochrana Vaší totožnosti. Podle ustanovení § 16 zákona č. 46/2000 Sb., o právech a povinnostech při vydávání periodického tisku totiž fyzická osoba nebo právnická osoba, která se podílela na získávání nebo zpracování informací pro uveřejnění nebo uveřejněných v periodickém tisku, má právo odepřít soudu, jinému státnímu orgánu nebo orgánu veřejné správy poskytnutí informace o původu či obsahu těchto informací

POZOR:

Pamatujte na to, že podle uveřejněných informací bude v některých případech možné Vás nepřímo identifikovat.

Nová právní úprava ochrany oznamovatelů

Kdy se chystá změna?

Evropská směrnice na ochranu oznamovatelů byla přijata dne 23. října 2019 s transpoziční lhůtou do dne 17. prosince 2021 (s výjimkou). Tedy od 17. prosince 2021 by již měl být přijat nový český zákon na ochranu oznamovatelů. Pokud se přijmout nestihne, Česká republika může čelit sankcím ze strany Evropské unie pro nesplnění povinnosti řádně transponovat směrnici do českého právního řádu. Evropská směrnice pak také začne mít tzv. vertikální přímý účinek (tedy občan se bude moct dovolat svých práv dle směrnice, avšak pouze ve vztahu ke státu, nikoliv například ve vztahu ke svému zaměstnavateli.)

Nový návrh českého zákona na ochranu oznamovatelů je již v procesu, jak ilustruje následující graf:

<GRAF>

Hlavní body Evropské směrnice

  1. Ochrana širokého okruhu osob

Směrnice požaduje, aby chráněni byli nejen zaměstnanci, ale i další osoby, které se v souvislosti se svojí pracovní činností mohou dozvědět o protiprávním jednání. Jedná se například o uchazeče o zaměstnání, osoby samostatně výdělečně činné, akcionáře firmy, ale i její dodavatele. Směrnice tedy zohledňuje, že rozhodující je přístup oznamovatelů k informacím, díky kterým mohou identifikovat případná rizika a nekalá jednání v již rané fázi, nezáleží tedy jaký je jejich formální vztah k organizaci, se kterou spolupracují.

  1. V „chráněném režimu“ lze oznamovat celou řadu nekalých jednání

Dle evropské směrnice mají být chráněni oznamovatelé, pokud půjde o veřejné zakázky, bezpečnost výrobků, ochranu osobních údajů, životní prostředí, veřejné zdraví nebo ochranu spotřebitelů a další.1  Členským státům je přitom dovoleno tento seznam dále rozšířit. Z hlediska závažnosti se může jednat o podezření z přestupku či trestného činu.  

  1. Zahrnutí soukromého sektoru

Nově se ochrana oznamovatelů dotkne významně i soukromého sektoru. Nová pravidla zavádí povinnost vytvořit bezpečné kanály pro oznamování aktivit porušujících právní předpisy EU, a to uvnitř podniků či organizací i vůči veřejným orgánům. Firmy budou muset určit, kdo a jak bude přijímat oznámení a jak bude podnět zpracován. To se dotkne všech společností s více než 50 zaměstnanci. Taktéž se úprava vztáhne na státem vlastněné či ovládané právnické osoby a obce s více než 10.000 obyvateli. Tyto kanály bude možné za určitých podmínek sdílet nebo pověřit třetí osobu (například specializované advokátní kanceláře), které budou „za zaměstnavatele“ oznámení přijímat.

  1. Několik možností „chráněného“ oznámení

Vedle výše zmíněné možnosti oznámit interně v rámci svého zaměstnavatele, bude možné dále oznámit externě státním orgánům, anebo za (zpřísněných podmínek) oznámení také zveřejnit.

Podobu externího oznamování správním orgánům ponechává směrnice na rozhodnutí národním státům. Směrnice nicméně apeluje na to, aby subjektem příslušným k přijímání oznámení a jejich vyhodnocení byl nezávislý orgán. Podle dosavadních diskusí to vypadá, že to je právě kámen úrazu. Zatímco neziskové organizace požadují, aby orgán byl nezávislý jak finančně, tak organizačně a stál tedy mimo ústřední orgány státní správy, legislativci navrhují, aby působnost tohoto orgánu vykonávalo Ministerstvo spravedlnosti. To by mělo vedle metodické činnosti zejména „přeposílat“ oznámení příslušným orgánům (tedy Policii, státnímu zastupitelství nebo jiným správním orgánům), dále by mělo vést některé přestupky v oblasti ochrany oznamovatelů (například ukládat sankce za vědomě nepravdivá oznámení.)

  1. Zvýšení ochrany

Směrnice proto zdůrazňuje prevenci a výslovně stanoví zákaz odvety, třeba zastrašování či obtěžování. Stanoví jasný požadavek, aby se oznamovatelé chránili ještě před tím, než dojde k odplatě ze strany zaměstnavatele nebo jiné osoby.  

Z konkrétních opatření ochrany, která směrnice zavádí se jedná například o:

  • ochranu totožnosti a osobních údajů všech zúčastněných osob (tedy nejen samotného oznamovatele, ale i osob zmíněných v oznámení);
  • možnost žalovat na náhradu újmy;
  • zproštění odpovědnosti oznamovatele za porušení právních či smluvních závazků (jako například doložky o loajalitě nebo dohody o mlčenlivosti) ;
  • procesní ochranu - obrácené důkazní břemeno (tedy oznamovatel nebude muset prokazovat v případném soudním řízení, že odvetné opatření je důsledkem jeho oznámení) a případné využití předběžných opatření (zvláštní procesní institut, kterým se podává návrh k soudu, aby se zabránilo například některým odvetným opatřením, a to do okamžiku rozhodnutí o hlavním sporu, například o platnosti výpovědi).

Odvetná opatření ze strany zaměstnavatele i jiných osob mají být dle směrnice rovněž sankcionována, například ve formě přestupku. Členské státy mají také stanovit sankce pro oznamovatele, který vědomě uvedl nepravdivé informace.

Jak lze řešit nekalé jednání?
Inspirujte se příběhy lidí, kteří se nesmířili s nekalostí a rozhodli situaci řešit.
Příběhy oznamovatelů